Přijde solární boom velkých instalací?

„Počtem loni dominovaly fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů, kterých bylo nově připojeno téměř 41 ti­síc o celkovém výkonu 429 megawattů. V instalovaném výkonu však už převažo­valy fotovoltaiky u podnikatelů a velké elektrárny nad jeden megawatt, jejichž celkový výkon byl 539 megawattů. Napříč těmito kategoriemi vzniklo dvaapůlkrát více elektráren nad sto kilowatt než v roce 2023, které k celkovému růstu přispěly 465 megawatty. To se odrazilo i na průměrné velikosti nových fotovoltaik, která vzrost­la z 11,7 na 21,7 kilowattu," sdělil Svato­pluk Vnouček, člen Správní rady sdružení ČSRES. Výkon všech solárních elektráren v Česku v roce 2024 dosáhl 4430 MWp. Celkem do sítě dodává elektřinu již více než 212 tisíc fotovoltaických elektráren, z toho více než 184 tisíc se nachází na stře­chách rodinných domů.

Střešní FVE rostou pomaleji

Přesto v růstu domácích instalací nastá­vá výrazné zpomalení. Důvodů je několik: tím prvním je snížení dotací a nižší cena energie, které výrazně prodlužují návrat­nost. Dokonce třikrát došlo k pozastavení příjmu dotací, což vytváří nejistotu na trhu. Tím klesá i zájem o pořízení domácí FVE. Dále rostou ceny vstupů i prací. „Domácí solární elektrárna není okamžitým řeše­ním ceny elektřiny na současné faktuře, ale představuje pojistku do budoucna," připomněl výkonný ředitel Jan Krčmář. Dalším problémem jsou instalační firmy, kdy se vyrojila řada neseriózních, tzv. gará­žových firem, které nakupují levné panely a nabízejí zákazníkům instalace v nereál­ných, ale líbivých termínech, a zákazníci i slušné firmy na to doplácejí. Pro kvalitní firmy se tak situace zhoršila. Dobrou zprá­vou naopak je, že problémy s kapacitou již neexistují. Solární asociace vede diskuse s MŽP a se SFŽP o zajištění financování do budoucna.

Bytové domy zatím vyčkávají

Obecně má střešní FVE na bytových do­mech velký potenciál, ale jedná se o složitý segment. Je nutné se dohodnout s mnoha nájemníky, majiteli, domácnostmi. Proto je zatím málo realizací. Častěji se využívá sjednoceného odběrného místa a násled­ného rozúčtování. „To bývá často problém - buď se platí podle plochy bytu nebo pří­spěvku do fondu oprav, nebo je stanoven procentuální poměr podílu odebrané elektřiny. Pak je problém, že tento podíl nemůžete ani v případě přetoku využít, přetok lze snížit pouze dohřevem vody a cirkulací," tvrdí odborníci ze společnosti Domy sobě.

Firemní FVE přibývají

„Vloni se dokončovaly projekty financova­né z Národního plánu obnovy (NPO) a začí­nají se realizovat projekty programu RES+, Modernizačního fondu, kam se přesouvala větší část dotací, a zároveň docházelo k za­vedení nových podmínek - limit na rezer­vovaný výkon a větší důraz na spotřebu v místě, což dává smysl a je to jednodušeji řešitelné než u domácností," domnívá se Jan Krčmář. Zároveň přibyla podmínka, že o dotaci se může žádat pouze s platným stavebním povolením. „To samozřejmě si­tuaci hodně komplikuje a je to problém i pro realizační firmy," dodal výkonný ředi­tel. Nastartovaly dotace z OPTAK, které ad­ministruje Národní rozvojová banka (NRB), ale které rovněž nabraly zpoždění. Velká část administrace má začít letos.

Solární parky

V tomto segmentu se čeká nastartování výstavby, vloni například velké projekty nad 1 MW byly také velké střešní projekty. „Velké solární parky ale potřebujeme vzhle­dem k tornu, že Česko je průmyslovou zemí,“ dodal Jan Krčmář a pokračoval: „Au­tomotive a jiný energeticky náročný prů­mysl náhradu nemůže vyřešit střešními instalacemi, které poskytnou pouze 6 až 8 procent velké spotřeby energie, ale po­třebuje velké solární parky. Problém však je, že mnoho projektů ekonomicky nevychází, návratnost je příliš nízká, aby inves­tice mohla konkurovat. Je to dáno nízkou cenou elektřiny a složitými povolovacími projekty, které projekt prodražují,“ upozor­nil Jan Krčmář. Obce si pak dávají do územ­ních plánů plošný zákaz pro výstavbu OZE. I přes štědré nabídky investorů jsou obce proti. Dále je problém s vynětím půdy ze zemědělského půdního fondu, přestože realizace má stát na půdě s nejhorší boni­tou. To vše prodlužuje stavební řízení.

Dalším problémem je rezervovaný vý­kon. „Jako příklady existujících omezení mohu uvést třeba plošné zákazy pro ob­novitelné zdroje v územních plánech nebo potíže při vyřizování povolení pro výstav­bu kabelových tras pro vyvedení výkonu. Investoři vědí, že pokud budou chtít něco postavit, narazí na mnohé překážky. Třeba 8 z 10 projektů narazí problémy s územním plánem, nebo jsou místní obyvatelé proti a další, zároveň platná smlouva o připojení je podmínkou k žádosti o dotaci z Moder­nizačního fondu. Proto je investor nucen podat více žádostí o připojení, než je scho­pen postavit. Je nutné hledat rychlá a sys­tematická řešení a zjednodušit povolovací procedury, aby tyto bariéry byly odstraně­ny. Za pozitivní lze naopak považovat lega­lizaci takzvané agrovoltaiky, i když zatím v omezené formě a bez možnosti instala­ce vertikálních panelů. Máme dobře našlápnuto. Pro splnění NKEP potřebujeme instalovat jeden gigawatt ve fotovoltaice ročně, ale zároveň nemůžeme ubrat, což se však může stát s ohledem na plánované změny dotačních programů. Pokud usne­me na vavřínech, budeme mít problémy. Chceme-li, aby solární sektor dosáhl cílů, které si stát dal, je nutné dále odstraňovat bariéry v povolovacích procesech a hlavně nastavit stabilní prostředí pro rozvoj sekto­ru,“ zhodnotil loňský rok Jan Krčmář.­

Skladování energie

Většina domácích FVE byla instalována s baterií - v roce 2022 to bylo 93 % a 88 procent v roce 2023. Rodiny z 84 % volily v loňském roce řešení v podobě fotovoltai­ky kombinované s bateriovým úložištěm s průměrnou kapacitou 11,7 kWh. Prů­měrná kapacita baterie spojená s fotovol­taikou instalovanou do konce roku 2023 byla 11,42 kWh. Celkem je v ČR společně se solárními elektrárnami k síti připoje­no 157 507 bateriových úložišť o kapaci­tě téměř 2 GWh. Z nich bylo nově v roce 2024 připojeno 36 246 o celkové kapacitě 506 MWh. „Meziročně vzrostla celková in­stalovaná kapacita baterií v České republi­ce o 26 % a jejich absolutní počet o 23 %. Doménou baterií jsou sice stále ještě insta­lace v domácnostech, avšak nyní očekáváme éru také velké akumulace. Očekáváme, že pozitivním signálem pro další rozvoj bude schválení LEX OZE Ill a posilování role akumulace v dotačních titulech pro nové zdroje. Z poskytování služeb výko­nové rovnováhy se postupně budeme po­souvat také do obchodní roviny, zejména v oblasti poskytování a agregace flexibility. Očekávám, že díky tomu bude klesat po­čet hodin s negativními cenami elektřiny,“ dodal Jan Fousek, výkonný ředitel Asocia­ce pro akumulaci energie AKU-BAT CZ.

Dopady decentralizace

Postupný odchod od velkých centrál­ních uhelných elektráren k menším ekolo­gickým obnovitelným zdrojům je spojen s novými nároky na fungování elektro­energetických sítí. Jejich provozovatelé se musejí vyrovnat nejen s desítkami tisíc žá­dostí o připojení, nestabilní výrobou elek­třiny a s častými legislativními změnami, ale také s pomalými povolovacími proce­sy nebo s novými požadavky, jako je např. sdílení elektřiny. „Decentralizace a dekar­bonizace energetického sektoru jdou ruku v ruce se změnami v řízení elektrizační sou­stavy, zejména v oblasti digitalizace. Velké klasické elektrárny a teplárny jsou ještě stále hlavními poskytovateli služeb výko­nové rovnováhy, kdy za úplatu rezervují část výkonu svých zařízení a na základě po­kynů z dispečinku ČEPS poskytují flexibili­tu, tedy zvyšují nebo snižují výrobu. Tyto zdroje ale budou ubývat a naopak narůs­tá počet menších nebo i malých subjektů, které dispečink ČEPS řídí prostřednictvím tzv. agregátorů - to jsou společnosti, které sdružují flexibilitu od většího počtu výrob­ců a/nebo spotřebitelů do tzv. agregačních bloků a přeměňují ji do standardních pro­duktů,“ popsal Lukáš Hrabal z ČEPS.

Zdroj: Energie 21, 01/25, Eva Vítová