Superinvestice do drátů. Česko do přenosové soustavy nasype desítky miliard

Řidiči jedoucí v posledních měsících z Frenštátu pod Radhoštěm do Nového Jičína, mohli v mírně zvlněné krajině pod Beskydami pozorovat rostoucí stožáry vysokého napětí. Společnost ČEPS tam usazovala místo původních typů Portál a Třídřík, které měřily mezi jedenatřiceti až dvaapadesáti metry, nové stožáry typu Dunaj a Soudek, jež mohou dosahovat až sedmdesáti metrů a vážit skoro devadesát tun.

„Jde o stožáry osazené dvěma systémy 400 kilovoltů. Ty původní byly určeny pouze pro jeden systém 400 kV. V kombinaci s vyšším průřezem vodičů tak dojde ke zhruba 2,5násobnému zvýšení přenosové kapacity,“ řekl MF DNES mluvčí společnosti ČEPS Miloš Cihelka. Stožáry Portál a Třídřík v krajině stály od roku 1959.

Nové stožáry křížící letecké koridory se už natírají červenou a bílou barvou. Mluvčí potvrzuje, že je vytipoval Úřad pro civilní letectví. Po dokončení celého projektu v roce 2025 budou ostatní stožáry natřeny zeleně, část šedě.

Modernizace trasy zvlášť vysokého napětí 400kV od Prosenic až do Nošovic, nová rozvodna 420/110kV Dětmarovice na severní Moravě a také dokončení výstavby nového dvojitého vedení 400kV mezi rozvodnami Vítkov a Vernéřov v Karlovarském a Ústeckém kraji patří mezi nejnovější projekty ČEPS. Jejich cílem je zvýšení přenosové schopnosti a zkvalitnění bezpečnosti a spolehlivosti přenosu elektrické energie v Česku.

„Na rozvoj a modernizaci přenosové soustavy plánujeme vynaložit v průběhu následujících deseti let zhruba 80 miliard korun, tedy v průměru osm miliard korun ročně,“ říká Cihelka. Předchozí plán do roku 2031 přitom počítal s průměrnými ročními výdaji pět miliard.

Přenosová soustava ČR je propojena s okolními soustavami prostřednictvím 17 přeshraničních vedení. Dispečeři společnosti ČEPS denně spolupracují a koordinují činnost se zahraničními kolegy. ČEPS je součástí evropského společenství 42 provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E).

Za vyššími investicemi stojí dekarbonizace a rozvoj využití obnovitelných zdrojů energie. Mění se charakter výrobních zdrojů a spolu s tím se proměňují potřeby na přenos výkonu z elektráren i ze záložních zdrojů, pokud větrné a fotovoltaické elektrárny výkon právě nedodávají. Zvyšují se nároky na schopnost přenosové soustavy dopravovat vyrobenou elektřinu ke spotřebitelům, ale i na dispečerské řízení soustavy. A mění se i charakter spotřeby elektrické energie.

Na začátku letošního roku byl instalovaný výkon fotovoltaických elektráren (FVE) v tuzemsku přibližně 3,6 gigawattu, větrných pak 350 megawattů. „Instalovaný výkon FVE jako skupiny meziročně narostl o 70 procent,“ upozorňuje Michal Macenauer, ředitel strategie EGÚ Brno.

Podle středního odhadu EGÚ naroste do roku 2035 výroba z fotovoltaik na osm gigawattů, ve vysoké variantě výhledu až na jedenáct. Výroba z větrných elektráren vzroste podle středního odhadu na 2,5 GW, ve vysoké variantě až na 3,5 GW.

Kromě společnosti ČEPS navyšují investice také provozovatelé distribučních sítí, kterými jsou ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce. Společnost ČEZ Distribuce letos na tyto účely vyčlenila 18,6 miliardy korun. „Je to o 1,5 miliardy více než loni. Jde tak o historicky největší objem investic a staveb,“ tvrdí Martin Zmelík, generální ředitel ČEZ Distribuce.

„Za poslední tři roky jsme zaznamenali ohromný nárůst nových zdrojů, které byly do sítě připojeny, hlavně fotovoltaiky. Je to podobné jako provoz na silnici. Když tam dříve jezdily tisíce aut a najednou se těch aut objeví sto tisíc, tak nastanou zácpy. A silnici nerozšíříme nebo nepostavíme novou během několika dní nebo měsíců. U elektrické soustavy je to obdobné,“ uvádí mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Na úpravy a posílení sítí v oblasti obnovitelných zdrojů má ČEZ letos připraveno 8,3 miliardy korun. „V současné době jsou v distribuční soustavě ČEZ Distribuce připojeny téměř 3 GW v obnovitelných zdrojích. Zarezervováno je však dalších 19,8 GW. Tento výkon byl v rámci posuzování připojitelnosti odsouhlasen a k tomu je potřeba do roku 2030 upravit soustavu za přibližně 40 miliard korun,“ doplňuje mluvčí skupiny ČEZ Soňa Holingerová.

ČEZ také staví nová zařízení, případně rekonstruuje ta stávající. K významným patří například transformovna Dětmarovice za 580 milionů korun, která je důležitá pro vybudování nového transformačního uzlu přenosové soustavy ČEPS a posílení kapacity distribuční sítě v oblasti severní Moravy. Na západě Čech má být letos dokončena transformovna Nejdek za 189 milionů, v severních Čechách probíhá rekonstrukce transformovny Chomutov Jih za 186 milionů korun.

Společnost EG.D ze skupiny E.ON letos investuje 8,15 miliardy. „Investujeme do sítě na celém distribučním území, kde působíme. Tedy na jihu Čech, na Vysočině, na jižní Moravě a v částech Olomouckého a Zlínského kraje,“ popisuje Roman Šperňák, mluvčí společnosti. Mezi nejvýznamnější stavby firmy patří nová rozvodna 110/22 kV v Českých Budějovicích. „Měla by být hotová během podzimu. Včetně tříkilometrového přívodního kabelového vedení jde o stavbu přibližně za 300 milionů korun,“ upřesňuje Šperňák.

V případě modernizace sítí je novým trendem také kabelizace. EG.D. již ukrylo pod zem zhruba 25 000 kilometrů vedení nízkého napětí a přes 4 000 kilometrů vedení vysokého napětí. Letos má společnost v plánu kabelizovat dalších téměř 900 kilometrů na vedení nízkého napětí a přes 250 kilometrů na vedení vysokého napětí.

Kabelizace má několik výhod. Zvyšuje spolehlivost a bezpečnost a v dané lokalitě umožňuje navýšení kapacity sítě. „Vedení dáváme pod zem jak v obcích, tak v extravilánu, zejména ve vytipovaných zalesněných úsecích, kde se tím výrazně snižuje riziko poruch při sněhových či větrných kalamitách,“ vysvětluje Bohdan Důbrava, vedoucí správy sítě EG.D.

Společnost PREdistribuce, která provozuje distribuční soustavu na území hlavního města Prahy a města Roztoky, investuje letos do infrastruktury přibližně 2,2 miliardy korun. Z toho více než miliarda půjde podle mluvčího Karla Hanzelky do chytré sítě a zhruba 400 milionů na nové trafostanice a sítě v místech, kde vznikají developerské projekty.

„V centru hlavního města obnovujeme stávající síť, jako tomu bylo například u moderního komplexu Masaryčka. Něco podobného probíhá v okolí nové výstavby Na Knížecí v oblasti Smíchova nebo na Žižkově na místě bývalého nákladového nádraží,“ upřesňuje mluvčí.

„V Praze udělala energetika velký skok. Dnes je průměrný Pražan bez elektrické energie v důsledku nečekané poruchy přibližně jen osm minut ročně. I to vypovídá o kvalitě a stabilitě pražské distribuční soustavy,“ dodává Hanzelka.

Nevyužité dotace

Stejně tak celá tuzemská přenosová soustava patří k nejrobustnějším v Evropě. Aby tomu tak bylo i do budoucna, členové Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČEPS, ČEZ Distribuce, EG.D a PRE, pozn. red.) vypočítali, že proti období 2010 až 2023 vzroste výše jejich ročních investic v příštích letech o 38 procent. Průměrně by tak měli na modernizaci sítí každý rok vynakládat téměř 40 miliard korun.

Provozovatele elektroenergetických soustav reguluje stát a proveditelnost jejich investic závisí na rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Ten stanoví mimo jiné podmínky, za nichž mohou čerpat dotace. V předešlé dekádě se z unijních a operačních programů vyčerpalo 6,55 miliardy korun, což bylo 0,19 procenta z celkového objemu tehdy dostupných prostředků.

Ministerstvo průmyslu a obchodu potvrzuje, že do výzev z programů na transformaci a modernizaci elektroenergetických soustav přijímá žádosti o dotace. „S žadateli vyřizujeme potřebné dokumenty, průběžně žádosti hodnotíme, ale vyplácet se bude až po dokončení procesu,“ uvedl pro MF DNES Marek Vošahlík, mluvčí resortu. Jako příklad uvádí výzvu zaměřenou na podporu posilování distribučních sítí pro zvýšení připojitelnosti obnovitelných zdrojů energie, jejíž celková alokace činí 6,695 miliardy korun.

„Aktuálně jsou podány dvě žádostí za 478 352 548 korun,“ potvrzuje mluvčí. Další zdroje financování jsou v Modernizačním fondu, kde je přiděleno zhruba 15 až 20 miliard korun. „Tyto peníze budou moci provozovatelé přenosové soustavy nebo distribuční soustavy využít na modernizaci a rozšíření infrastruktury, integraci obnovitelných zdrojů energie a na zajištění stability sítě. Finální částka se bude odvíjet od výše příjmů z prodeje emisních povolenek,“ dodává.

Zdroj: idnes.cz, 6. 9. 2024, Dáša Hyklová