Zrušte spící rezervace. Analýza ukazuje, jak lépe využít kapacitu elektrické sítě a ušetřit stovky miliard

Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) jen v letech 2022 až 2023 distributoři zamítli žádosti na více než 76 procent požadovaného rezervovaného výkonu, tedy téměř 70 gigawattů. „Dominantně se to týkalo velkých projektů,“ sdělil HN mluvčí ERÚ Michal Kebort. Loňský rok podle něj byl v tomto ohledu ještě horší. Jeho celkové vyčíslení ale ještě není k dispozici.

Aktuálně zasmluvněné, ale neuskutečněné projekty elektráren zabírají svými rezervacemi v síti 23 GW. Pro představu, to je téměř pětkrát víc, než je nynější celkový instalovaný výkon všech obnovitelných zdrojů elektřiny v Česku. Jejich připojování výrazně zvyšuje investiční náklady na posilování distribuční soustavy. Předpokládá se, že až polovina těchto registrací se ale nikdy nepostaví. Buď si je investoři rozmyslí, nepodaří se jim je zrealizovat, nebo jde jen o spekulativní rezervace. Problém je, že blokují síť projektům, které jsou připravenější.

Podle nové studie expertní skupiny Frank Bold lze přitom potřebnou kapacitu získat i jinak než jen posilováním elektrizační sítě, což stojí stovky miliard korun. Analýza přináší osm konkrétních opatření, jak na to. Inspirovala se v jiných evropských zemích a tvrdí, že s těmito opatřeními lze ušetřit až 226 miliard korun na investicích do posilování infrastruktury.

„Tradiční rozšiřování infrastruktury v podobě nové výstavby je potřebné, ale časově i finančně náročné. To se negativně odráží na ceně regulované složky elektřiny pro spotřebitele. Naše neinvestiční opatření však mají převážně legislativní charakter, a tím pádem i potenciál výrazně ušetřit na investicích do posilování sítě,“ vysvětlil Jan Bakule, právník Frank Bold.

Současně s materiálem Frank Bold byla v úterý představena také studie odborné společnosti EGU zaměřené na energetiku, kterou si nechalo zpracovat Hnutí Duha.

Frank Bold tvrdí, že jeho navrhovaná opatření v síti uvolní až 17,8 GW výkonu. Nejvíc, 10 GW, by podle ní šlo uvolnit odstraněním nevyužívaných rezervovaných kapacit, kterou blokují právě ty projekty, které pravděpodobně nikdy nebudou realizovány.

Prodlužování donekonečna

Smlouvy s distributory sice termíny realizace mají, je ale možné je prodlužovat a toho žadatelé hojně využívají. První prodloužení je o rok a následně mohou termín prodloužit každého půl roku. Neomezeně dlouho. „Stačí, že žadatel o prodloužení požádá a nějak to zdůvodní,“ sdělil HN Ladislav Ráliš z ČEZ Distribuce. Možnost prodloužení je pochopitelná, protože investoři nemají jistotu, kdy se jim podaří projít povolovacím procesem. Například u větrných elektráren to trvá i déle než deset let, a nemusí to být jejich vinou.

Na úterní konferenci, kde byly studie prezentovány, s většinou navrhovaných opatření souzněl jak stávající ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), tak ten dřívější Karel Havlíček (ANO) či ERÚ. „Věřím, že řadu z těch doporučení se nám už podařilo naplnit v rámci nově schválené legislativy a další naplníme. Bez investic do infrastruktury ale rozvoj OZE možný není. Energetika je velmi spletitá mozaika,“ řekl Vlček.

Některé změny už probíhají

Provedena byla například drobná úprava vyhlášky o připojování, kdy je možné rezervovat výkon v síti jen do výše instalovaného výkonu. Dříve to bylo možné do jeho 1,2násobku.

A pomoci mají i změny v tarifní struktuře na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí , které navrhl ERÚ s platností od roku 2027. Uvolnit by to mohlo až tři gigawatty kapacity. Reforma staví na principu, že cena, kterou odběratel platí, odpovídá nákladům a přínosům, které pro soustavu má.

V přípravě je také zákon nazývaný lex Plyn. „U něj je pozměňovací návrh, který umožňuje zavést za registraci nevratnou kauci, a to také u již uzavřených smluv. Když investoři své projekty nezrealizují, tak po nich distributor navíc může chtít i proplacení nákladů,“ sdělil náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla. ERÚ už k tomu připravil vyhlášku, ve které je uvedeno, že nevratná kauce bude tvořit polovinu z registračního poplatku.

Osm opatření, jak ušetřit na posilování elektrizační soustavy

1. Uvolnění rezervovaného výkonu, který drží projekty, jež pravděpodobně nikdy nevzniknou. Tím by šlo podle analýzy získat 10 GW rezervovaného výkonu.
2. Zavést přiměřenou rezervaci kapacit „use it or lose it“, která propadne, pokud se nebude včas využívat.
3. Zavést prioritizaci při připojování k síti například podle připravenosti projektu a přínosu pro síť.
4. Umožnit sdílené připojení (cable pooling), kdy jedno připojení by mohlo využívat víc zdrojů, které se v čase vhodně doplňují, například větrné a solární elektrárny.
5. Vytvořit flexibilní smlouvy o připojení – zákazník, který ji uzavře, nebude mít zaručený nepřetržitý přístup k síti.
6. Zavést dynamické distribuční tarify, které budou žadatele motivovat k úpravě spotřeby dle kapacity sítě.
7. Ztransparentnit připojování nových zdrojů tak, aby developeři znali možnosti připojení v oblasti.
8. Zefektivnit připojování obnovitelných zdrojů energie s využitím metody klastrování, tedy sdružením žádostí do skupin a hromadným vyhodnocením jejich připojitelnosti.

Zdroj: Frank Bold

Frank Bold distributorům doporučuje provést audit stávajících smluv o připojení. Jako pozitivní motivaci navrhuje vyhlášení amnestie za opuštění fronty na připojení. Distributoři by za to investorům odpustili náklady na provedené posílení sítě a žadatelé by zároveň měli nárok na vrácení zálohy. Dále navrhuje zavedení povinných milníků a lhůt do nových i současných smluv o připojení. „Máme za to, že při vhodné legislativní úpravě půjde o nepravou retroaktivitu, kterou soudy obecně připouští,“ uvádí právníci z Frank Bold.

Amnestie a odpuštění nákladů jsou ale zřejmě nerealizovatelné. „Nedovedu si to představit. Distributoři se musí chovat jako řádní hospodáři, nemohou tyto náklady jen tak odpustit,“ uvedl Ráliš. Podle Martiny Krčové, členky Rady ERÚ, by to navíc znamenalo, že by to zaplatili spotřebitelé, což není ideální.

Dalším z návrhů je zavést princip „use it or lose it“ (použij to, nebo o to přijdeš), který řeší problém s tím, že velká část uživatelů si žádá větší kapacitu, než nakonec využije. Distributoři na její přerozdělení ale nemají žádné nástroje. V českém legislativním prostředí je podle nich toto opatření prakticky nerealizovatelné.

Více flexibility, transparentnosti a sdílení

Dalším z návrhů studie je umožnit sdílené připojení k síti, takzvaný cable pooling. To funguje například v Nizozemsku a Polsku. Ve stručnosti jde o to, že jedno připojení může sloužit pro víc zdrojů, pokud se v čase vhodně doplňují. Takovými zdroji je například mix slunečních a větrných elektráren. Jakmile nabude účinnosti novela energetického zákona nazývaná lex OZE III, bude to možné například i v kombinaci s bateriovými úložišti.

„V současnosti je možné ke stávající výrobně připojit nový obnovitelný zdroj energie, ale jde to pouze v případě, kdy žádost uzavírá stejný výrobce,“ upozorňuje studie.

Materiál také navrhuje zavedení flexibilní smlouvy o připojení, kdy zákazník nebude mít zaručený nepřetržitý přístup k síti. To už ale čeští distributoři umožňují. „Aplikujeme to od června minulého roku v rámci takzvaného negarantovaného výkonu,“ sdělila HN Soňa Holingerová, mluvčí Skupiny ČEZ. Stejně tak už se distributoři snaží i o ztransparentnění připojování nových zdrojů tak, aby developeři znali možnosti připojení v oblasti.

Pomoci by také podle Frank Bold mělo zavedení dynamických distribučních tarifů, které budou žadatele motivovat k úpravě spotřeby podle kapacity sítě a zavedení možnosti hromadného připojování obnovitelných zdrojů. I to je proveditelné, stačí se pro to rozhodnout.

Zdroj: hn.cz, 16. 4. 2025, Viktor Votruba