Investiční dotace mohou snížit náklady na elektřinu v ČR. Vzniká plán, jak získat potřebné peníze z EU

• Předpokládaná výše ročních investic do elektroenergetických soustav v ČR by měla vzrůst o 38 % na téměř 40 miliard korun
• Podobný růst investic čeká celou EU. Komise spočítala, že do roku 2030 bude potřeba na modernizaci energetických sítí v Evropě investovat přes půl bilionu eur
• Investiční dotace by při změně pravidel mohly pokrýt významnou část nákladů na modernizaci sítí
• Členové ČSRES jednají se zástupci státu o zajištění potřebných finančních prostředků

V Praze 15. května 2024 – Cenu elektřiny bude v následujících letech stále více ovlivňovat její regulovaná složka, do které se mimo jiné promítnou i nezbytné náklady na modernizaci tuzemské energetické infrastruktury. Jejich snížení mohou zajistit investiční dotace, o něž by si měla Česká republika zažádat z příslušných evropských regionálních fondů a Fondu soudržnosti.

„Energetická transformace probíhá, nicméně jejím úzkým hrdlem se stává infrastruktura, která se historicky stavěla na centralizovanou energetiku s velkými systémovými elektrárnami. Nyní řešíme připojování velkého množství fotovoltaik a tepelných čerpadel, elektrifikaci dopravy, připravuje se sdílení a komunitní energetika. To vše je spojeno s digitalizací, se zaváděním chytrých sítí a inovativních technologií a také se zcela novými a finančně náročnými požadavky na energetickou soustavu,“ uvedl Marian Rusko, předseda Rady Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES).

Členové ČSRES očekávají, že oproti období let 2010 až 2023 vzroste výše jejich ročních investic v příštích letech o 38 %. Průměrně by tak měli na transformaci a modernizaci sítí každý rok vynakládat téměř 40 mld. Kč. Zvýšené náklady by mohly částečně pokrýt investiční dotace poskytované Evropskou unií. Nyní jsou podmínky dotačních titulů poměrně omezující, a proto je čerpání dotací ze strany provozovatelů soustav relativně nízké. Z tohoto důvodu vedou zástupci ČSRES, Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstva životního prostředí (MŽP) jednání s cílem zajistit potřebné finance.

„Naplňování klimatických cílů EU a ČR je podmíněno připraveností elektrizační soustavy. Ta musí být schopna zvládnout nové potřeby systému, zejména integraci obnovitelných zdrojů energie a flexibilní poptávku. Přivítali jsme proto vznik Akčního plánu EU pro elektrizační soustavy a počítáme s dalším jednáním s Evropskou komisí poté, co zveřejní nové možnosti financování inteligentních sítí a modernizace elektrizační soustavy z programů EU,“ uvedl René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů MPO.

Dosud byl na podporu investičních aktivit provozovatelů elektroenergetických soustav pro období let 2021–2027 k dispozici Operační program technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, ve kterém bylo pro ně z celkových 79,3 mld. Kč alokováno 5 mld. Kč na pořízení chytrých elektroměrů. Provozovatelé distribučních soustav pak mohou aktuálně čerpat také celkem 6,695 mld. Kč z výzvy MPO z pilíře REPowerEU.

Podle návrhu Národního klimaticko-energetického plánu by měla spotřeba elektrické energie v Česku do roku 2050 stoupnout přibližně o polovinu. „Obnovitelná a decentralizovaná elektroenergetika bude potřebovat kvalitnější řízení, více akumulace a v neposlední řadě také rozvoj přenosové soustavy a distribučních sítí. Společně se sdružením ČSRES jsme připraveni hledat možnosti investiční podpory. Zatím máme připraveno 14 miliard korun z programu SMARTNET Modernizačního fondu. Další zdroje mohou být využity z výnosů dražeb emisních povolenek, až Parlament schválí námi předložený zákon,“ řekl Petr Holub, vrchní ředitel sekce ochrany klimatu MŽP.

Až 40 % evropských distribučních soustav je starších 40 let a nutnost jejich modernizace je proto zásadní. Evropská komise počítá, že jen v tomto desetiletí bude potřeba na generální opravu a modernizaci energetických sítí investovat 584 miliard eur. Plánuje proto více spolupracovat s členskými státy na zlepšení přístupu k financování s cílem urychlit tempo rozvoje elektrizační soustavy v Evropě.

„Větší investice do sítí se pochopitelně propíší do spotřebitelských faktur. Ačkoli zpočátku nepůjde o nějakou zásadní částku, hovoříme řádově o stovkách korun ročně, bez evropských dotací by se postupně kumulovala a náklady by tak neustále rostly. Tomu může zajištění nových investičních dotací předejít,“ konstatoval M. Rusko.