Bezpečnost a prevence
Bezpečnost a spolehlivost dodávek elektřiny je zcela zásadní pro zachování chodu celé ekonomiky České republiky. Členové ČSRES jsou si této skutečnosti vědomi a podle toho se i řídí. Jako součást kritické infrastruktury naší země úzce spolupracují s příslušnými bezpečnostními složkami.
Úkolem provozovatelů elektroenergetických sítí je nepřetržité sledování a vyhodnocování vybraných provozních ukazatelů s cílem zajistit dlouhodobě bezpečné a spolehlivé dodávky elektřiny, a to na takové úrovni, aby nedocházelo k omezování a diskomfortu koncových odběratelů. K tomuto jsou členové ČSRES vázáni množstvím národních i evropských předpisů.
Investice do zabezpečení sítí podstatným způsobem snižují dopad možných škod jednorázových kritických situací, zvyšují spolehlivost dlouhodobých dodávek a v konečném důsledku rovněž zvyšují bezpečnost a ochranu koncových zákazníků z řad firem a domácností.
S nástupem nových technologií se do popředí dostává zejména ochrana IT infrastruktury. Kybernetické útoky hrozí všem, od provozovatelů sítí až po domácností. Prakticky každý modernější spotřebič, střídač či regulátor obsahují poměrně složitou elektroniku, kterou lze snadno zneužít. Této hrozby jsou si členové ČSRES dobře vědomí. Jejich IT systémy proto spravují vysoce kvalifikovaní specialisté. Díky tomu, že disponují robustním zabezpečením, v ČR ještě nikdy nedošlo k žádnému úspěšnému kybernetickému útoku.
Bezpečnost sítí se rovněž pojí s koordinací výroby a spotřeby elektřiny. Pro předcházení blackoutu je proto zásadní vzájemná součinnost výrobců elektřiny, provozovatelů sítí a koncových odběratelů. Jako ochranu před teroristickými útoky nebo jinými záměrnými poškozeními musejí provozovatelé sítí dodržovat také vysoké úrovně zabezpečení svých kritických prvků a účinně kooperovat s bezpečnostními složkami státu. V případě živelných katastrof pak mají distributoři vypracované krizové plány a dostatek kvalifikovaných techniků k co nejrychlejšímu odstranění vzniklých poruch.
Výše investic provozovatelů sítí postupně narůstá s tím, jak se mění požadavky na jejich zabezpečení a spolehlivost dodávek elektřiny. Do budoucna pak lze očekávat jejich další navyšování s tím, že i tyto investice budou podléhat důkladnému schvalování od Energetického regulačního úřadu.
Nejčastější otázky
Dlouhodobou prioritou zabezpečení elektrických sítí v České republice je odolnost proti blackoutu. Jsou ale i další hrozby pro elektrické sítě. Patří mezi ně riziko přetížení, úmyslného poškození nebo v poslední době široce skloňované kybernetické útoky. Takové útoky hrozí naprosto všem od provozovatele přenosové sítě až po obyčejné domácností. Prakticky každý modernější spotřebič, střídač, regulátor obsahuje poměrně složitou elektroniku, kterou lze snadno zneužít. V extrémních případech je možnost takového zneužití již přímo implementována výrobcem (neznámým, s žádnou nebo pochybnou minulostí, původem z nedemokratické země). Této hrozby jsou si členové ČSRES vědomí a jejich IT systémy jsou skutečně vysoce zabezpečené a disponují vynikajícími odborníky pro zajištění bezpečnosti sítí, kteří jsou kontinuálně vzděláváni a opakovaně prochází ověřováním svých odborných znalostí. Je jen jejich zásluhou, že všechny dosavadní kybernetické útoky na elektrické sítě v ČR nebyly úspěšné. Z širšího pohledu je pak možné považovat za rizikovou i přílišnou závislost na importu primárních zdrojů energie nebo přírodní vlivy.
Jaké jsou preventivní aktivity v oblasti bezpečnosti u členů ČSRES?
Provozovatelé sítí sledují vybrané provozní ukazatele, zda je dlouhodobě dodávka elektřiny dostatečně bezpečná a spolehlivá. Úplnou bezpečnost přirozeně zajistit nelze, ale bezpečnost sítí musí být na takové úrovni, aby nedocházelo k poškození koncových odběratelů elektřiny. Důležité je pro ně nepřetržitě sledovat nejnovější trendy v oblasti bezpečnosti a průběžně je implementovat. Velkým tématem posledních let je zajištění kybernetické bezpečnosti elektrických sítí. S rozvojem umělé inteligence a 5G sítí dále narostou možnosti včasné detekce kybernetických útoků, monitoringu sítí, validace bezpečnostních řešení a dalších. K tomuto jsou vázáni celou řadou jak národních, tak Evropských předpisů, neboť potenciální hospodářské škody plynoucí z neplánované nedodávky elektřiny mohou být obrovské a dozorčí orgány si to velmi dobře uvědomují. Členové ČSRES průběžně sledují ukazatele jako jsou LoLE, SAIDI, SAIFI a další, aby měli reálný obraz o bezpečnosti a spolehlivosti sítí. K dosažení spolehlivého a bezpečného provozu sítí využívají jejich provozovatelé prostředky dispečerského řízení dle vyhlášky 79/2010 Sb.
Jaká je výše investic do udržení bezpečné úrovně sítí v ČR? Jak se v průběhu let mění náklady na tyto služby?
Výše investic postupně narůstá s tím, jak se mění požadavky na bezpečnost sítí a spolehlivost dodávek elektřiny. Ještě před několika lety šlo o upozaděné téma a tomu odpovídaly i vynakládané prostředky na obnovu a rozvoj sítí. V roce 2024, zejména z důvodu rychle se rozvíjející decentralizace a související digitalizace, jsou investice do obnovy a posílení sítí zcela v popředí a navyšují se i potřebné finance. Do budoucna lze očekávat navýšení investic v řádu miliard korun ročně, jejichž schvalování bude podléhat Energetickému regulačnímu úřadu.
Jaké musejí mít vzdělání/kurzy/dovednosti technici pracující na zabezpečování sítí? Jak často se proškolují?
Vzdělání a dovednosti techniků se liší podle jejich odborného zařazení. Jiné nároky jsou kladeny na technika výjezdu a jiné na správce počítačových serverů. Je však jisté, že provozovatelé sítí přísně dbají na to, aby měli všichni pracovníci zajištěnou potřebnou kvalifikaci pro své činnosti. Techničtí pracovníci absolvují školení zakončené testem podle vyhlášky 194/2002 Sb., která stanovuje mimo jiné i termíny a rozsahy školení. U vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců jsou zavedeny mimo jiné programy pro předávání zkušeností.
Jak moc velkým rizikem pro bezpečnost sítí jsou přetoky elektřiny vyráběné z OZE?
Obecně je v síti problém jakéhokoli neodregulovatelného přebytku elektřiny. Tehdy dochází k lokálnímu růstu napětí v síti, což může způsobit poškození celé řady spotřebičů nebo vést k lokálním poškozením síťových prvků. Problém je markantní hlavně v sítích nízkého napětí, které mají velmi dlouhou dobu obnovy a jejich posilování se proto děje jen velmi pozvolna. Nárazové posílení sítí je totiž jak drahé, tak kapacitně obtížně realizovatelné.
Je zapojování umělé inteligence do řízení sítí rizikové? A jak se společnosti ČSRES s těmito případnými riziky vypořádávají?
Zapojení umělé inteligence do řídících systémů bude spíše přínosem. Všechny novinky řídicích systémů procházejí velmi náročným testovacím a schvalovacím procesem, neočekávaná rizika jsou tedy velmi malá. Naopak přínosy mohou být značné, především v oblasti včasné diagnostiky problémů, tedy ve zvýšení bezpečnosti sítí.
