Energetická infrastruktura
Česká republika jako člen Evropské unie vsadila na větší ochranu klimatu. Součástí tohoto přístupu je modernizace energetiky, která do ovzduší vypouští nejvíce škodlivin. Přechod na zelenější obnovitelné zdroje je však přímo pupeční šňůrou spojený s nezbytnými miliardovými investicemi členů ČSRES. Ty musejí směřovat do rychlejšího rozvoje kapacity i flexibility elektrických sítí.
Provozovatelé elektrických sítí mají zpracovány koncepce, vědí, co dělat a s jakou prioritou. Pokud tedy bude fungovat spravedlivé regulační prostředí, energetické sítě budou na změnu prostředí a nové situace dobře připravené. Vysoká zůstane i spolehlivost a bezpečnost dodávky elektřiny, která je pro ČR obvyklá již desítky let.
Změny, které přináší zejména vlastní výroba elektřiny na odběrných místech v sítích nízkého napětí, vedou k nižšímu odběru elektřiny, přičemž využití ve špičkách zůstává stejné, nebo je dokonce vyšší. Odběrná místa s proměnlivou výrobou navíc způsobují navýšení nákladů na řízení sítí a zajištění stability provozu. Platby účtované za služby sítí podle odběru elektřiny přitom na takovém místě klesají a rozdíl v hrazení nákladů musí zaplatit ostatními odběratelé, tedy i ti, kteří na svém odběrném místě výrobu elektřiny nemají. Rozdělení plateb za náklady by tak při vyšším zapojení OZE bylo stále více nespravedlivé.
Energetický regulační úřad proto připravuje nové nastavení tarifního systému, jež by umožňovalo více nákladů účtovat za připravenost sítě a za garanci nepřetržitého maximálního odběru. Určení výše ceny za služby sítí podléhá zákonu a veřejné kontrole. ERÚ kontroluje u členů ČSRES potřebu investic, stanovuje míru výnosnosti kapitálu, schvaluje, které náklady budou uznány jako oprávněné, a tím určuje, co budou regulované platby pokrývat.
Nejčastější otázky
Zásadními zdroji elektřiny jsou převážně velké elektrárny, na které navazují přenosové sítě o napětí 400 kV a 220 kV. Transformační stanice mění elektřinu z napětí 400 kV a 220 kV na 110 kV. Navazující vedení distribuují 110 KV napětí do transformoven, kde se toto napětí mění na 22 kV a 35 kV, jde o městské či podnikové stanice. Distribuční sítě vedou napětí 35 kV a 22 kV do distribučních trafostanic na 0,4 kV, což jsou většinou malé transformátory na sloupech, v kioscích či budovách. Sítě nízkého napětí pak rozvádějí elektřinu odběratelům.
Jaká zařízení zahrnujeme do energetické infrastruktury?
Dělíme ji na infrastrukturu výroby, přenosu a distribuce. Výroba zahrnuje zdroje elektřiny od velkých jaderných bloků (1000 MW) po malé kogenerační jednotky (desítky kW), a mikrozdroje typu fotovoltaika (jednotky kW). Do soustavy zdrojů patří i přečerpávací elektrárny a bateriová akumulace, která je ale i spotřebičem. Instalovaný výkon zdrojů v ČR je nyní kolem 22 GW s roční výrobou kolem 80 TWh. Přenosové sítě mají napětí 110 až 400 kV a jejích celková délka je kolem 5800 km. Přenosová soustava disponuje 43 rozvodnami se 78 velkými transformátory. Distribuční soustava ČR tvořená vedením velmi vysokého, vysokého a nízkého napětí má celkem délku přibližně 250 000 km.
Jak velká část zařízení se ročně obnoví?
Zařízení elektroenergetické infrastruktury se obvykle plánují na 20 až 40 let životnosti. Každý rok je tedy třeba obnovit přibližně 3,3 % zařízení. Na toto tempo obnovy je počítána cena a jsou na ni dimenzovány lidské kapacity. Pokud bychom si vynutili vyšší tempo, bude to mít dopad na ceny.
Kolik investic bylo třeba v minulosti a kolik bude třeba v letech následujících?
Nynější změny v elektroenergetice vyvolají výrazné navýšení investic. V letech 2019 až 2022 se ročně investovalo průměrně 20 miliard korun a suma se postupně zvyšovala. V roce 2019 to bylo přibližně 17 mld., v roce 2022 asi 23 mld. Do roku 2025 se očekává navýšení na 31 mld. Kč za rok. Podíl vyvolaných investic na úkor obnovy a běžného rozvoje přitom velmi výrazně roste. V roce 2019 činil přibližně 28 %, v roce 2025 očekáváme, že to bude přibližně 61 %.
Která regulovaná složka ceny elektřiny se bude zvyšovat nejpomaleji?
Jedna složka bude časem snížena na pouhý zlomek, a to platba za podporované zdroje elektřiny, která běžně činí 0,6 Kč/kWh. Po uplynutí garantované doby podpory fotovoltaických zdrojů z let 2008 až 2011 bude tato položka asi jen deseti procenty nynější hodnoty. Bude to nejpozději k roku 2035.
O kolik vzrostly v roce 2024 investice do sítí v souvislosti s nárůstem instalací FVE?
Rokem 2023 definitivně nadešel čas potřeby výrazných investic do sítí. Jejich výše je pro jednotlivá distribuční území různá. Celkově jde však o přibližně 1,6 mld. Kč meziročního navýšení, což je přibližně 7 % celkových kapitálových nákladů distribuce.
