Nejčastější otázky
Zásadními zdroji elektřiny jsou převážně velké elektrárny, na které navazují přenosové sítě o napětí 400 kV a 220 kV. Transformační stanice mění elektřinu z napětí 400 kV a 220 kV na 110 kV. Navazující vedení distribuují 110 KV napětí do transformoven, kde se toto napětí mění na 22 kV a 35 kV, jde o městské či podnikové stanice. Distribuční sítě vedou napětí 35 kV a 22 kV do distribučních trafostanic na 0,4 kV, což jsou většinou malé transformátory na sloupech, v kioscích či budovách. Sítě nízkého napětí pak rozvádějí elektřinu odběratelům.
Dělíme ji na infrastrukturu výroby, přenosu a distribuce. Výroba zahrnuje zdroje elektřiny od velkých jaderných bloků (1000 MW) po malé kogenerační jednotky (desítky kW), a mikrozdroje typu fotovoltaika (jednotky kW). Do soustavy zdrojů patří i přečerpávací elektrárny a bateriová akumulace, která je ale i spotřebičem. Instalovaný výkon zdrojů v ČR je nyní kolem 22 GW s roční výrobou kolem 80 TWh. Přenosové sítě mají napětí 110 až 400 kV a jejích celková délka je kolem 5800 km. Přenosová soustava disponuje 43 rozvodnami se 78 velkými transformátory. Distribuční soustava ČR tvořená vedením velmi vysokého, vysokého a nízkého napětí má celkem délku přibližně 250 000 km.
Zařízení elektroenergetické infrastruktury se obvykle plánují na 20 až 40 let životnosti. Každý rok je tedy třeba obnovit přibližně 3,3 % zařízení. Na toto tempo obnovy je počítána cena a jsou na ni dimenzovány lidské kapacity. Pokud bychom si vynutili vyšší tempo, bude to mít dopad na ceny.
Nynější změny v elektroenergetice vyvolají výrazné navýšení investic. V letech 2019 až 2022 se ročně investovalo průměrně 20 miliard korun a suma se postupně zvyšovala. V roce 2019 to bylo přibližně 17 mld., v roce 2022 asi 23 mld. Do roku 2025 se očekává navýšení na 31 mld. Kč za rok. Podíl vyvolaných investic na úkor obnovy a běžného rozvoje přitom velmi výrazně roste. V roce 2019 činil přibližně 28 %, v roce 2025 očekáváme, že to bude přibližně 61 %.
Jedna složka bude časem snížena na pouhý zlomek, a to platba za podporované zdroje elektřiny, která běžně činí 0,6 Kč/kWh. Po uplynutí garantované doby podpory fotovoltaických zdrojů z let 2008 až 2011 bude tato položka asi jen deseti procenty nynější hodnoty. Bude to nejpozději k roku 2035.
Rokem 2023 definitivně nadešel čas potřeby výrazných investic do sítí. Jejich výše je pro jednotlivá distribuční území různá. Celkově jde však o přibližně 1,6 mld. Kč meziročního navýšení, což je přibližně 7 % celkových kapitálových nákladů distribuce.
Česká republika je rozdělena na tři regionální distribuční celky, které provozují ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce. Přibližně dvě třetiny území obsluhuje ČEZ Distribuce, podobný podíl je i na distribuovaném množství elektřiny.