Připojování k síti
V roce 2023 byla připojena téměř polovina ze všech fotovoltaických elektráren, které lze vidět na střechách rodinných domů napříč Českou republikou. Decentralizace energetiky znamená pro distribuční společnosti mimořádně náročné období, které vyžaduje enormní nasazení pracovníků v terénu i těch, kteří zpracovávají potřebnou administrativu.
Tempo připojování nových zdrojů nepoleví ani v příštích letech. Vše je přitom podmíněno realizací miliardových investic do rozvoje sítí. Zvýšené náklady se váží nejen k instalaci nových vedení, ale také k posilování spolehlivosti a bezpečnosti provozu celé elektroenergetické soustavy.
Dekarbonizace přinesla velké změny pro fungování elektrizační soustavy. Nejčastější úkoly, které členové sdružení ČSRES v této souvislosti řeší, jsou spojené s digitalizací, rozvojem sítí nejnižších napěťových úrovní a s připojováním nových zdrojů výroby na nových místech.
Elektrické sítě mají jen omezenou možnost rychle reagovat na změny v jejich používání. Skládají se z částí s dlouhou životností a jejich investiční horizont je proto velmi dlouhý. Každý rok se tak mění jen několik procent zařízení. Od elektrických sítí nelze z ekonomických důvodů ani extrémně rychlou reakci očekávat, protože by vedla k plýtvání kapitálem. Jeho hodnota je přitom jedním ze základních podkladů pro stanovování ceny služeb sítí. Výměna před dobou životnosti by byla nejen neekonomická, ale také těžko realizovatelná z kapacitních důvodů.
V mediích nejčastěji rezonují investice do elektrických sítí spojené s připojováním malých výroben, především fotovoltaiky a s tím související potřeba vybavit velké množství odběrných a výrobních míst chytrým měřením a moderní komunikací. Masivně se ale připojují také nová větší odběrná místa jako třeba výrobní podniky a dobíjecí místa pro elektromobilitu. Sítě se také musejí vyrovnat se změnami toků elektřiny v rámci Evropy a nutná je rovněž příprava na možný větší dovoz elektřiny ze zahraničí.
Nejčastější otázky
Důvody zamítnutí žádosti o připojení jsou buď formální, tedy hlavně neúplné vyplnění žádosti, nebo technické, což je nejčastěji negativní dopad plánovaného zařízení na ostatní prvky sítě: přetěžování vedení, překročení dovolené změny napětí, negativní vlivy na ostatní uživatele sítě nebo překročení kapacity transformace v příslušné oblasti. To lze řešit stanovením jiného místa připojení, pozdějším termínem připojení nebo úpravou technických parametrů připojovaného zařízení, tedy třeba redukcí instalovaného výkonu zdroje či instalací kompenzačního zařízení.
Proč počet připojených subjektů roste v ČR pomaleji než jinde v Evropě? Jak ČSRES pracuje na odstranění případných překážek?
ČSRES pracuje na tom, aby počty připojených míst rostly obdobně jako v Evropě, neovlivní ale některá specifika. Jde o počet obyvatel, ekonomickou situaci, geografické podmínky a úroveň elektroenergetické infrastruktury. V jednotlivých zemích jsou také odlišné procesy schvalování a výstavby infrastruktury pro připojení subjektů. ČSRES maximálně podporuje trendy v rozvoji energetiky, avšak v mezích možností legislativně správních podmínek, technické realizovatelnosti a financování. I přes velké úsilí v podpoře připojování se vyskytují oblasti, kde se dosažitelná kapacita sítí vůči nově vzniklým požadavkům na připojení OZE překračuje a připojení nových subjektů se musí odsouvat na dobu, kdy budou sítě v dané oblasti posíleny.
V čem je z pohledu distributora největší rozdíl při připojování FVE na rodinném domě, na továrně, na poli nebo na bytovém domě?
Největší rozdíl je ve velikosti připojovaného výkonu. Rodinné domy mají výkon o velikosti jednotek či desítek kW, velmi často s akumulací a bez přetoků do sítě. Často stačí jen oznámení o připojení. Průmyslové objekty jako tovární haly mají výkon o velikosti stovek kW až jednotek MW a je třeba projednat jejich připojitelnost s provozovateli sítí. V případě bytového domu jsou výkony FVE o velikosti desítek kW a jejich využití je hlavně ve sdílení v rámci komunitní energetiky.
Na jak rychlý rozvoj agrovoltaiky je připravena distribuční síť?
Záleží na místech připojení a kapacitách tamních distribučních sítí. Volné kapacity sítí jsou však velmi omezené. Většinou se přitom jedná o elektrárny s výkonem několik desítek MW, které by dodávaly elektřinu současně s ostatními FVE v okolí, a docházelo by tak lokálně k velkému zatěžování sítí. Pro rychlý rozvoj agrovoltaiky je proto zapotřebí posílit vedení a transformační výkon distribučních sítí. Agrovoltaika se bude připojovat do sítí jako jiný zdroj, protože nejde jen o FVE na poli, ale o symbiózu obdělávání půdy a současnou výrobu elektřiny z FVE. Při žádosti o připojení agrovoltaiky hraje roli velikost výkonu a místo připojení, případně vzdálenost od místa připojení.
Co je to číslo odběrného místa, kde ho najdu a k čemu jej můžu potřebovat?
EAN = European Article Number slouží pro identifikaci odběrného místa pro elektřinu. Je to 18místné číslo, které je na smlouvě nebo každé faktuře dodavatele energií. Toto číslo jasně označuje, o jaký typ odběratele se jedná a dodavatelům energií dává přehled o zákaznících. Číslo odběrného místa lze použít i při hlášení závad.
